Má noc je tvůj den

Jedna dívka + jeden úder blesku = dva životy a problémů až nad hlavu…

Autor: Melanie Rose

Originální název: Could It Be Magic?

Nakladatel: Metafora

Rok vydání: 2011

Počet stran: 336

Doba četby: 1 den

Oficiální anotace:

Jessiku Taylorovou zasáhne blesk. Když se pak ale v nemocnici vzbudí, všichni jí tvrdí, že je jakási Lauren Richardsonová, matka čtyř dětí. Lékaři její protesty přičtou ztrátě paměti a Jessice nezbývá než odjet s manželem (kterého ovšem nikdy neviděla).

To horší má ale teprve přijít. Zatímco jako Lauren spí, jako Jessica vede dál svůj život svobodné slečny. A kdykoli usne jako Jessica, probudí se coby uhoněná matka s horou problémů. Jedním z nich je maličký Teddy s mozkovou dysfunkcí, pak manžel Grant, který nejspíš něco tají, umíněný mladý muž, který byl zřejmě jejím milencem…

Je toho zkrátka dost a jedna duše ve dvou tělech má co dělat, aby to všechno zvládla. S láskou jde ale všechno. Dokonce i nemožné.

Můj názor:

Po knize jsem pokukovala docela dlouho. Četla jsem na ni recenze a přiřadila jsem jí do svého pomyslného seznamu knih, které si přečtu, až se objeví v naší městské knihovně. Pak jsem jí vyhrála v soutěži a když už jsem jí měla doma, tak jsem odhodlala k četbě. Abych přiznala moc jsem jí číst nechtěla a pak už jsem se nemohla odtrhnout!

Příběh začíná, když do Jessici udeří blesk a ona se probouzí v nemocnici jenže… Proč jí oslovují jako Lauren a u postele sedí nějaký muž a tvrdí, že je její manžel a kolem postele poletují čtyři děti? A tím příběh teprve začíná…

S touto knihou jsem se setkávala celkem často, ale asi bych se k ní v nejbližší době.

Hlavní hrdinka Jessica/Lauren mi padla hned do oka. Je to ten typ, který mám ráda. Milovala jsem její svobodný způsob života a závidím jí Dana. Zpočátku jsem neměla ráda, když se Jessica vzbudila jako Lauren a těšila jsem se, až Lauren půjde spát a Jessica se probudí k životu, ale jen co se Jessica dostala Laurenina domu hned mi její život připadal zajímavější a já jsem pro změnu čekala až půjde spát Jessica. (Pokud jste se do toho zamotali, tak se vám nedivím. :D)

Nekecám, ale normálně mi naskakovala husí kůže, když jsem si představovala sterilní, neosobní dům, kde Lauren žila a její chladný vztah k dětem? A to co chtěla udělat malému Teddymu? Odsuzovala jsem ji, i když jsem si to zakazovala, ale pak přišlo vysvětlení a opravdu jsem jí chápala a bylo mi jí líto. Strašně moc se mi líbil vztah mezi dětmi a Jessicou. Zvládala to dobře a to nikdy neměla žádné zkušenosti s dětmi.

Taky jsem si zamilovala Laureninu sestru Karen, ona je prostě sluníčko, které vnese do všeho lehkost a pohodu. A taky jak přijala pravdu o tom, co se stalo s Lauren…

Konec mi přišel, ale takový uspěchaný, ale rozhodně to neubralo moje nadšení z této knihy. A ještě něco na závěr, mám opravdu velkou radost z toho, jak to skončilo. Už od půlky knihy jsem si přála, aby to takhle dopadlo.

Kniha se mi velice líbila, rozhodně jí doporučuji dál. Moje nadšení je možná trochu způsobeno tím, že jsem od knihy vlastně nic nečekala?

Kniha se četla velice lehce. Žádné sáhodlouhá složitá souvětí obsahující složité cizí slova. Taky příběh plynul hladce a byl zajímavý, originální. Není tady žádná akce, ale myslím, že právě tohle dělá příběh hezkým.

Moje hodnocení:

Zdroj obrázků: weheartit.com