Nepřítel mého nepřítele

Autor: Kateřina Petrusová
Originální název: Nepřítel mého nepřítele
Ze série: Bavettovi

Díl: druhý

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 360

„A vy jste ti hodní,“ konstatovala jsem. Neznělo to sarkasticky, spíš překvapeně. Vnímání dobra a zla mají někteří lidé trochu pokřivené.

Oficiální anotace:

Dluhy se musí platit. To ví i bývalá policistka Joan, která má závazek vůči samotnému králi drogového podsvětí. Ten se nyní hlásí o splacení dluhu a jako pojistku unese Joaninu malou dceru Amy. Zvládne Joan zabít Roberta Bavettu, jednoho z vůdců italské mafie, a dostat svou dceru zpět? Co když existuje ještě jiný způsob, jak Amy zachránit?

Stručný děj

Po té co Joan zjistila, že je těhotná, ukončila svou kariéru policistky a uchýlila se do kanceláře bezpečnostní firmy. Jenže po třech letech ji dostihnou nevyřešené účty s jedním drogovým dealerem. Toro je chlápek, se kterým si není radno zahrávat a Joan by se mu radši obloukem vyhnula a on právě unese malou Amy, a vydírá Joan a chce od ní protislužbu – zabít mafiánského bosse, pak bude její dcera volná. Joan poháněná mateřskou láskou je smířená s úkolem, i když se jí to příčí, ale pro záchranu své malé dcerky je odhodlaná udělat cokoli.

„Proč jsme si nemohli najít nějaké hodné, milé, pozorné a milující ženy, ty vole?“ Zvedl jsem ruce v obranném gestu:

„Na tohle nebudu odpovídat, zdržuju se komentáře a nemám žádný názor!“

Názory a dojmy

Na volné pokračování o mafiánech Bavettových jsem se těšila hned po dočtení prvního dílu, no a tak nebylo divu, že jsem se začetla hned, jak mi kniha přišla. Dokonce jsem se „pohádala“ s mamkou, který z nás si knihu přečte jako první, protože Nebezpečná láska se jí taky moc líbila.

Ve vyprávění se střídá Joan a Robert. Joan mi byla hned od začátku sympatická. Je to tvrdá, silná ženská, která si nenechá jen tak něco líbit a hlavně miluje svou malou dcerku Amy a je pro ni ochotna obětovat všechno. Robert je hodně nepředvídatelný, výbušný a na první pohled chladný. Ovšem postupně odkrýváme i jeho milou povahu, a že za tvrdou skořápkou se schovává sexy chlap. Můžu říct, že v jistých ohledech mi byl více sympatičtější než Mike a jeho příběh mě více zaujal. A malá Amy? Tu si musí každý zamilovat.

Děj knihy se odehrává přímo v mafiánského prostředí. Přeci jenom Mike byl mimo dění, a tak se vlastně až teď pořádně dozvídáme, jak to u Bavettových chodí a dostáváme se k jádru mafiánských záležitostí. První polovina knihy je více akčnější a napínavější. V druhé polovině zaplesá každá romantická duše a místy se může zdát, že je příběh samé klišé, ale to mi vůbec nevadilo – Katka to umí podat tak hezky, že i zapřísáhlému neromantikovi se to musí líbit.

Musím pochválit autorčin styl psaní, který je skvělý. Píše nenuceně, text se lehce čte, takže knihu chcete přečíst na jeden zátah, i když není žádný střízlík.

Na rozdíl od prvního dílu, je kniha vyprávěna z dvou pohledů. Trochu mě to znepokojovalo, ale hned jak jsem se začetla, věděla jsem, že nebude problém. Ani teď nemůžu říct, jestli jsem měla radši vyprávění Jo nebo Roberta. Podle mě Katka vystihla oba pohledy. Z Jo udělala zoufale odhodlanou ženskou, kterou pohání mateřský pud, protože nadevše miluje své dítě – tak jako každá ženská. A Robert byl nejprve drsňák s peprnějším slovníkem, což mi vůbec nevadilo, ba naopak dodalo to knize na mužnosti, až se z něj stal beránek, kterého má Jo dokonale obmotaného kolem prstu.

„Ježíši, děvče, co to tu vyvádíš?“ divil jsem se. Proč máme místo koupelny brouzdaliště?

„Ta kačenka se hodně prala,“ řekla s nevinným výrazem, malá holčička uprostřed hromady pěny a různých hraček. „Ale já jsem vyhrála,“ zazubila se na mě.

Hodnocení

Mně se během příběhu dostalo snad všeho. V příběhu nechybí vtip, akce, napětí, láska, romantika, milostné okamžiky, scény, u kterých se vám chce brečet, trhat si vlasy nebo někomu vrazit. Proto knize dávám plný počet hvězdiček a doufám, že se od autorky dočkám další knihy a nemusela by být jen o Bavettech. Katka má skvělý styl psaná, takže si myslím, že bych od ní přelouskala všechno.

„Řekla, že jí je to jedno?“ ujistil se Johnny. Přikývl jsem. „Ty vole,“ vydechl. Věděl jsem přesně, jak mu je. „To je fakt nebezpečný.“

• Na závěr bych chtěla velmi poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Děkuji!
• zdroj obrázků: weheartit