pondělí 12. srpna 2013

Stopy minulosti


Autor: L. J. Smith
Originální název: The Ripper
Ze série: Stefanovy deníky
Díl: čtvrtý
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 240

Ďábel, kterého znáš, je lepší než ten, kterého neznáš.

Oficiální anotace:
Uběhlo dvacet let a Stefan se přestěhoval do Anglie. Jeho poklidný život na statku na venkově přeruší zprávy o vraždách v Londýně. Pachatelem je podle novinářů Jack Rozparovač, ale Stefan si je jistý, že jde o dílo upírů. Rozhodne se vraha vypátrat a zabránit dalším zločinům. Stefanovi i Damonovi hrozí nebezpečí, znovu je dostihla minulost...

Stručný děj

Stefan a Damon se rozešli na lodi, která odplouvala z New Yorku, když utekli ze spárů upírovi, kterého na ně poslal Klaus. Od té doby ale uteklo už dvacet let, ale zas tak moc se nezměnilo – Stefan vypadá stále stejně mladě a stále se živí zvířecí krví, i přestože kdyby to věděl Damon, protočil by oči k nebi. I když něco málo se změnilo, Stefan zkouší znovu žít nedaleko Londýna v sídle venkovského statkáře a nemá ani tušení, kde by Damon mohl být. Až do jednoho dne, kdy se s pánem domu vydají na nákupy do Londýna, a kde se dozvědí o hrůzných vraždách, které se v poslední době staly a v tu chvíli se Stefanovi v hlavě ozve varovný signál – Damon by mohl být ve městě a tak se ho Stefan pokusí vydat hledat a zastavit, než prozradí svou existenci a zabije další nevinné dívky.


Kdybych zůstal člověkem, byl bych teď mužem středního věku. Měl bych manželku a děti. Možná dokonce i syna, kterého bych připravoval na převzetí rodinného podniku.
Místo toho se ze členů Salvatorovy rodiny stali vrazi.

Názory a dojmy

Celou sérii jsem začala číst hlavně kvůli stejnojmennému seriálu, který sleduji. Když jsem sérii začala číst, těšila jsem se na scény, které znám ze seriálu nebo v něm na ně byly alespoň narážky. Bohužel jsem se takových situacích ještě nedočkala (a byla bych doopravdy ráda kdyby ano), ale přesto nejsou Stefanovy deníky špatným čtením, i když tenhle díl nepatří k těm nejlepším.

V ději skočíme o dvacet let do předu a dokonce i na jiný kontinent a to do staré Anglie. Tady zkouší Stefan začít nový život, kde by mohl být lepším člověkem/upírem. Jenže pravidlo téhle série je: kde je Stefan, nedaleko bude i Damon, který mu chce znepříjemnit život za to, že ho Stefan proměnil v upíra – teda takhle to aspoň vidí Stefan, možná i Damon, ale mě to tak nepřipadá. Je pravda, že si neskáčou kolem krku, ale stejně je vidět, že mezi sebou mají bratrskou úctu a lásku a jeden za druhého by položili život, proto moc nechápu nač ta šaráda.

Jak už jsem napsala, v příběhu se objevují Stefan i Damon, ale to jsou jediné postavy, které známe z dřívějška, ostatní postavy jsou úplně nové, což není tak nepochopitelné, přece jenom jsme se přesunuli za oceán. Ale co mi vadí je to, jak má Stefan v každém díle jinou dívku, kterou by mohl zachraňovat a opečovávat. Chápu, že se tvůrci snaží udělat knížku zajímavější tím, že tam přimíchají city, ale spíš mě to začíná nudit a kroutím nad tím hlavou.

Největší plusem knihy je, jak je lehká na čtení a děj plyne skoro sám – než se nadějete jste v jádru akce a už je konec. I když ze začátku mi Stefanovi myšlenkové pochody připadaly až moc zdlouhavé, nemůžu se dočkat až ze sebe přestane dělat mučedníka a konečně bude Rozparovačem.
 
Díky tomu se dostáváme, proč mě kniha trochu zklamala. Originální název této knihy je The Ripper neboli Rozparovač a všichni fanoušci seriálu ví, co znamená přezdívka Rozparovač – jedná se o Stefanovo období, kdy se živí lidskou krví a v hrozných věcech, které dělal, předběhne o několik levelů i Damona. No a já jsem tak nějak doufala, že jsem se tohohle konečně dočkala. Bohužel ne. Dočkala jsem se „jen“ Jacka Rozparovače, což mi přišlo trochu ujeté, přitažené za vlasy a celkově mi to nesedlo.

Na závěr bych chtěla říct, že jsem ráda, že se v překladu objevil sporýš a už není žádný rozrazil, i když jsem si na něj tak nějak zvykla. A navíc jsem nedávnou koukala na seriál v českém znění a tam je železník, takže mě asi už žádný jiný překlad nepřekvapí.

„No, Stefane, vítej ve Whitechapelu,“ prohlásil Alfred a zvedl skleničku. „A pamatuj si: je lepší, když ti hrdlem teče whisky, než aby ti z něj crčela krev.“

Hodnocení

Neříkám, že je kniha špatná, jen jsem očekávala něco daleko lepšího… přesto knize dávám tři hvězdičky, jsou sice slabší než u předchozích dílů, ale zase dvě hvězdičky… tak špatný to nebylo. Stejně se nejvíc těším na dvacátá léta devatenáctého století – období jazzu. A už tolik nezbývá (nějakých čtyřicet let) a třeba se konečně dočkám v dalších dílech.




  • Na závěr bych chtěla velmi poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Děkuji!
  • Zdroj obrázků: Weheartit

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za tvůj komentář. :)