pátek 28. února 2014

Indigové kouzlo (mini-recenze)

Autor: Richelle Mead
Originální název: The Indigo Spell
Ze série: Pokrevní pouta
Díl: třetí
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 328

„Samozřejmě!“ vyhrkla s očima planoucíma hněvem. „Každý život, který stojí za to žít, vyžaduje riskování.“

Oficiální anotace:
Povinnost je jedna věc. A láska druhá. Co když ale jdou proti sobě?
Mladá alchymistka Sydney chrání královninu sestru Jill před zabijáky a spolu s ostatními přáteli v utajení studuje na elitní škole v Palm Springs.
Není to ale zdaleka vše, čím se její mysl zaobírá: nedokáže v sobě potlačit city k Adrianovi. Ví sice, že je naprosto nepřípustné, aby jakožto člověk chodila s vampýrem, ale copak si může v něčem takovém poručit?
Zároveň Sydney pátrá po zběhlém alchymistovi Marcusi Finchovi, který zřejmě střeží veliké tajemství indigového kouzla. A možná má i informace o tom, že alchymisté Sydney celý život lhali a jen ji využívali...

Námět: Indigové kouzlo je součástí série Pokrevní pouta, která se odehrává ve stejném světě jako Vampýrská akademie. Jde o svět, ve kterém žijí lidé, po boku s Moroji, Strigoji (to jsou dva druhy upírů), dhampýry a alchymisty, kteří mají za úkol utajit existenci těchto stvoření. Pro mě je tenhle svět jeden z nejpropracovanějších a nejoblíbenějších, pokud máte rádi VA, Pokrevní pouta vás určitě nezklamou.


Hlavní postavy: Příběh je vyprávěn z pohledu Sydney, která je alchymistkou, a má za úkol doprovázet skupinu Morojů. Už od prvního dílu jsem si Sydney oblíbila, hlavně kvůli jejímu smyslu pro odpovědnost a dodržování pravidel. Je chytrá, slušná, pořádkumilovná a svým způsobem nezkažená.

Další významnou postavou je Adrian, který „zlobí“ Sydney a zpříjemňuje život nejen jí, ale i většině čtenářkám. Konečně jsem si ho užila do sytosti, i když Adriana není nikdy dost, ale v tomto díle se vyskytuje daleko více než v těch předchozích.


Styl psaní: Knihy od Richelle patří mezi moje nejoblíbenější. Miluji její styl psaní – knihy jsou čtivé, napínavé a hlavně propracované a promyšlené. Zpětně, když si přehrávám události nebo když si dávám re-reading knih, tak musím před autorkou smeknout pomyslný klobouk, protože je opravdu vidět, že má příběh vymyšlený od prvního dílu až po ten poslední.


Klady: ◦ příběh je propracovaný
            kniha se skvěle čte
            ◦ vyskytují se zde skvělé postavy
            ◦ kniha má krásnou obálku


Zápory: konec, který byl fakt zabijácký
            ◦ kniha by mohla být klidně delší


„Pokud se o něčemu příčí, pak přesvědčení alchymistů.“
„Přesvědčení alchymistů je i moje přesvědčení,“ vyhrkla jsem.
Povytáhla obočí. „Skutečně? Doufala jsem, že vaše přesvědčení je vaše přesvědčení.“



Hodnocení: Na každou knížku od Richelle se strašně moc těším a ještě mě nikdy nezklamala. Čtení jsem si na sto procent užila a můžu jí jen dál doporučit. Některým chybí v knize větší akce a uvítaly by méně romantiky. Mně to takhle vyhovovalo – akce jsme se taky nakonec dočkali a scény s Adrianem? Co k tomu dodat, uculuju se ještě teď, když si je vybavím. Navíc, jak jsem se u Richelle několikrát přesvědčila – tohle je jen klid před bouří a většinou je třetí díl ten zlomový, tak uvidíme, co si pro nás připravila v pokračování. 



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za tvůj komentář. :)