Zloděj blesku

Autor: Rick Riordan

Originální název: The Lightning Thief

Ze série: Percy Jackson

Díl: první

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 400

Grover zamumlal: „No, Percy, co jsme dneska zjistli?“

„Že trojhlaví psi mají radši červené gumové míčky než klacky?“

„Ne,“ opravil mě. „Zjistili jsme, že tvoje plány jsou úplně, úplně na houby!“

Oficiální anotace:

Jmenuji se Percy Jackson.
Do teď jsem si myslel, že jsem obyčejný kluk, kterého čeká vyhazov ze školy. Zjistil jsem ale, že můj otec je bůh z Olympu.
Moje učitelka se proměnila v krvavou příšeru a kamarád je Satyr.
Všichni na mě mají spadeno a podezřívají mě z krádeže blesku, zbraně mocného boha Dia.
Musím dokázat svou nevinu a najít ukradený blesk a s ním i zloděje. Pomůžeš mi?
Bude to ale nebezpečné, tak neříkej, že jsem tě nevaroval!

Stručný děj

Percy Jackson odjakživa tušil, že s ním není něco v pořádku, ale prostě si myslel, že má smůlu, když se mu problémy neustále lepí na paty. Jenže brzy bude vyveden z omylu – a to na třídní exkurzi v muzeu, kdy se jeho učitelka promění ve stvoření z podsvětí a pokusí se ho zabít. V tu chvíli se Percyho matka rozhodne, že ho pošle do Tábora pro polokrevné, aniž by měl páru, co tam bude dělat a co to pro něj znamená do budoucna. Protože Tábor pro polokrevné je místo, kde žijí děti bohů z Olympu a učí se, jak se ubránit nadpřirozeným stvořením.

„Takže pokud to dobře chápu,“ podotkl jsem. „Mám jít do podsvětí a střetnout se s vládcem mrtvých.“

„Správně,“ přikývl Cheirón.

„Najít nejmocnější zbraň ve vesmíru.“

„Správně.“

„A dodat ji zpátky na Olymp do letního slunovratu, do deseti dnů.“

„Tak nějak.“

Názory a dojmy

Myslím, že Ricka nemusím nijak představovat, aspoň většina z vás má aspoň trochu ponětí, kdo tenhle autor je. Já sama se tak trochu stydím, že jsem se do jeho knih pustila až v poslední době a řadím se tak mezi poslední jedince, kteří jeho sérii o Percym nebo Carterovi nečetli. Ale můžu říct, že se mi tahle knížka moc líbila, takže se určitě vrhnu na pokračování.

Příběh se odehrává na půdě USA, což by nebylo tak zvláštní, jenže v tomto příběhu mají velké slovo řečtí bohové, kteří sídlí v šestistém patře na Empire State Building, a občas se stane, že se jim narodí děti, které si pořídili s lidmi. Pro takové děti není normální život bezpečný kvůli nestvůrám z podsvětí, a proto jsou posílány do Tábora polokrevných, který je útočištěm pro polobohy.

Dějem nás provází hlavní hrdina Percy Jackson, kterému je dvanáct let a je tak o hodně mladší než já a hrdinové, o kterých normálně čtu. Hlavně tohohle jsem se ze začátku docela bála, ale moje obavy byly zbytečné. Ukázalo se, že Percy je na svůj věk hodně chytrý a dokáže přemýšlet. Když se nad tím tak zamyslím, tak jsem asi nečetla o dvanáctiletém klukovi, ale o někom starším, vlastně všechny postavy byly takové vyspělé, vůbec mi nepřišlo, že by to byli děti.

Dále se v knížce objevuje satyr Grover, který je občas roztěkaný a lepí se mu smůla na paty, ale je hlavně obětavý a hodný – proto jsem si ho oblíbila a doufám, že se s ním ve druhém díle ještě setkám. A jako poslední tu máme Annabeth, která Percy ve svém dobrodružství taky doprovází. Ona je takový mozek party, je chytrá, paličatá a vtipně sarkastická.

Už od první stránky jsem věděla, že se mi kniha bude číst jedna báseň a bude mě bavit, protože autor píše skvěle. Příběh hezky plyne, je čtivý a vtipný, fakt jsem se několikrát zasmála, protože hlášky Annabeth a Percyho jsou nezapomenutelný.

Navíc pro mě, jako ne moc dobrého znalce řeckých bohů, byla kniha přínosem i po vzdělávací stránce. Konečně jsem tak pochopila (aspoň si to myslím) hierarchii bohů a dozvěděla se užitečné informace.

„Najdou si vodu, jídlo, stín, všechno, co budou potřebovat, dokud neobjeví nějaké bezpečné místo k životu.“

„Nemůžeš seslat takové požehnání i na nás?“ zeptal jsem se.

„Funguje to jenom na divoká zvířata.“

„Takže by to působilo jenom na Percyho,“ utrousila Annabeth.

Hodnocení

Rozhodně doporučuji knížku dalším potencionálním čtenářům. Myslím, že se příběh bude líbit jak holkám, tak i klukům. Zejména teda mladším čtenářům, ale ani ti starší Percym nepohrdnou a mohl by se jim líbit. Já jsem Zloděje blesku četla poprvé asi před dvěma lety a i podruhé jsem si čtení užila a určitě se pustím do pokračování, které jsem ještě nečetla. 

• Na závěr bych chtěla velmi poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Děkuji!
• Zdroj obrázků: weheartit