Ahoj... nevím, jestli to někoho zajímá, nebo jestli si na mě a můj blog
někdo vzpomene jen tak od sebe a říká si, co se se mnou asi stalo, že jsem se
na dlouho tak dobu odmlčela a nepřidala žádný článek a vlastně nenapsala ani
jedinou řádku, slovo, tečku...
No, teď přemýšlím, kde začít, protože v poslední době se toho stalo fakt
hodně a můj život se tak trochu převrátil a všelijak otočil různým směrem.
Začnu asi od září minulého roku, protože tak nějak od té doby šla moje aktivita
na blogu do kopru, i když ono o prázdniny to taky nebylo úplně nejlepší,
protože jsem byla mimo republiku, tak jako skoro každý rok, ale o tom psát
nechci. :) Každopádně bych vás teď asi měla upozornit, že to bude takový
vykecávací článek, bude prostě osobní (uvidím jak moc), který s knížkama nebude
mít nic společného. :)
Začneme tedy zářím, kdy jsem nastoupila do čtvrťáku na našem gymnáziu. Už
od prvního dne jsme slýchali ty "chytrý" kecy o tom, jak máme
maturitu za dveřmi, jak to uteče jako voda a už tu bude květen a blablabla... a
víte co? Oni ty "chytrý" kecy nebyly zas tak od věci a všichni, co
nám to říkali měli pravdu, protože to opravdu uteklo jako voda a já pořádně ani
nevím jak. No každopádně září byla pohodička, školu jsme moc neřešila (stejně
jako říjen, listopad, prosinec, leden, únor :D), ale řešili jsme maturitní ples
- znáte to - věčný dohady o barvě šerp, jak budou vypadat skleničky, jakou
budeme mít kapelu, moderátor a všechno ostatní. A samozřejmě šaty, které jsem
si byla na konci září vybírat. Nakonec jsem si je půjčila z pražské půjčovny
šatygohome, kterou vám můžu jen doporučit. Mají tam nádherné šaty, dokonce jsem
si vybrala i svatební :D - jen malá maličkost mi chybí - ten ženich no.
:D Velkou výhodou téhle půjčovny je, že vám je přivezou zdarma až domů
v den nebo den před maturákem a tak ušetří čas a nemusíte nikam jezdit. No
vybrala jsem si maturitní šaty takový, který se mi na první pohled na ramínku
nelíbily, fakt jsem řekla, že je nechci, ale mamka mě přesvědčila, abych si je
aspoň vyzkoušela a víte co? Když jsem je oblíkla, věděla jsem, že tyhle chci a
nejvíc mi seděly. Takže to nakonec dopadlo tak, že jsem si vybrala šaty, které
jsem původně ani nechtěla zkoušet. Přesně stejný případ se mi stal, když jsem
si vybírala šaty do tanečních, na ramínku se mi nelíbily a pak jsem se do nich
zamilovala. A co z toho plyne? Zkoušejte si i šaty, které vás nezaujmou na
ramínku – mně už se to osvědčilo ve dvou případech ze dvou :D.
Šaty, boty, doplňky a škrabošku, protože nás maturák byl na téma benátský
ples, jsem měla. Nějak se to všechno přehouplo do října, kdy jsem se stále
nestarala o školu. Ale sledovala seriály, nacvičovali jsme na předtančení a
hlavně chodila ven s kamarádama, protože jsem si ještě v říjnu a i o
silvestra (a nevím, kdy jsem rezignovala) myslela, že po maturitě v září
odjedu někam dělat au pair, byla jsem rozhodnutá odjet za velkou louži.
Někdy v listopadu jsem aktivně sháněla sponzory na náš maturák, hlavně
tedy do tomboly. Za co se fakt musím pochválit (a i ostatní moje spolužáky),
protože jsme měli v tombole opravdu pěkné ceny a bylo jich asi 2000, a
zhruba každý druhý lístek u nás vyhrával. Takže rada pro vás, opravdu se
nebojte psát všem, kteří vás napadnou. Dostala jsem hodně záporných emailu,
daleko více než těch kladných, ale třeba od Yves Rocher jsme dostali spoustu
laků, že jsme je dávali v balíčcích po třech. :) Samozřejmě nám nejvíce
darů dali podniky a krámy v okolí, hlavně přes známí. A naše škole, resp.
náš ředitel? Ten nám odmítl dát jakékoliv razítko s tím, že to není akce
školy… fajn tohle ale nebyl pravý důvod, protože pak se nás otevřeně zeptal, co
by z toho měl… Dokonce i náš třídní naznačil něco v tom smyslu, že je
lepší mít půl vagonu sušenek než žádný nebo něco takovýho, asi bych ten mail
ještě našla, ale ještě teď jsem znechucená, když si na to vzpomenu, že to
hledat ani nechci. Asi vás nepřekvapí, že to jsem hodně prozřela a od té doby,
jsem měla na ně vysloveně alergii a odpor, a pokaždé, když jsem ředitele
viděla, chtěla jsem ho kopnout do obličeje. Moje pocity sdíleli i spolužáci,
takže jsme se nakonec dohodli, že logo školy odevšad vymažeme a on nebude mít
ani proslov.
Taky jsme v listopadu měli focení tabla, možná už to bylo na začátku
prosince, pamatuji si jen, že byla pořádná zima a my jsme fotili venku. Fotili
jsme se s půlkou obličeje nenamalovaný a druhou jsme měli hodně
vystajlovanou. Mně se ten nápad moc nelíbil, ale nakonec to dopadlo fakt dobře
a jsem ráda, že mě přehlasovali, protože ty fotky jsou fakt pěkné. :D
Navíc jsem se v listopadu už musela začít starat o školu, ne že bych
řešila maturitu, ale psala a psala seminárky (ano ve čtvrťáku nás zadali 3
seminárky, když ve třeťáku jsem psala jen jednu – logika hadr… - a ještě další
práce, např. eseje a statistickou práci… - pořád nechápu, proč jsme to nemohli
dělat ve třeťáku, ale asi bych se stejně neučila na maturitu, to je pravda :D).
No asi bych to tady tak nějak utnula, aby to zase nebyl až zas tak dlouhý
článek a rozdělím to teda na víc částí. V prosinci jsme pekli hlavně
cukroví, i když jsme to rapidně omezili, protože to stejně nikdo moc nejí.
Dokonce jsme později většinu cukroví vyhodili, nebo aspoň to, co jsem
nenanosila do školy, aby to snědli spolužáci, kteří většinou byli přecpaní
z domova. Každopádně jsem si Vánoce užila, stejně jako každý rok, protože
je miluju. Mám ráda tu vánoční atmosféru, i když mě trochu mrzí to, že jsem
nebyla v kostele jako vždycky (většinou tam chodím dvakrát do roka), ale
snad to tenhle rok napravím a aspoň na tu půlnoční zajdu. J
zdroj obrázků: weheartit
Tak přesně tohle, o čem píšeš, řeším já letos. A jsem fakt ráda, že nejsem jediná, kdo tu školu vůbec neřeší, i když za chvíli maturuje. :D Spíš mě ale děsí přijímačky... A ten nápad s tablem se mi fakt moc líbí, muselo to vypadat super! :)
OdpovědětVymazatOno to neřeší asi většina lidí, ale pak mi to najednou z ničeho nic všechno došlo a začala jsem vyšilovat. :D Jinak to tablo, já k tomu byla ze začátku hodně skeptická, ale musím říct, že to nakonec vypadalo krásně. :)
Vymazat